Malý princ (Antoine de Saint-Exupéry): rozbor díla k maturitě, děj a postavy

Malý princ v kostce

Autor	Antoine de Saint-Exupéry
Původní název	Le Petit Prince
První vydání	1943, New York (ve Francii až v roce 1946)
Literární druh	epika
Žánr	filozofická pohádka
Literární směr	světová próza 1. poloviny 20. století, vznikla za 2. světové války; k žádnému směru se jednoznačně neřadí
Forma	próza, věnování a 27 krátkých kapitol
Časoprostor	poušť Sahara, planeta malého prince, šest asteroidů a Země; na poušti něco přes týden
Vypravěč	pilot, který příběh vypráví po šesti letech (ich-forma)
Hlavní postava	malý princ, chlapec se zlatými vlasy z asteroidu B 612
Počet stran	42 v našem vydání

Stručný děj (bez prozrazení konce)

Pilotovi se uprostřed Sahary porouchá motor letadla. Je tisíc mil od lidí a pitné vody má sotva na osm dní. Za svítání ho probudí tenký hlásek: „Prosím vás… nakresli mi beránka!“ Tak se seznámí s malým princem, chlapcem z maličké planety, která je sotva větší než dům.

Zatímco pilot opravuje motor, princ mu po kouskách vypráví svůj příběh. Doma měl tři sopky, nebezpečná semena baobabů a jednu krásnou, ale marnivou růži, se kterou si nerozuměl. Odešel od ní na cestu po jiných planetách. Potkal na nich podivné dospělé, kterým záleží jen na sobě, a nakonec přišel na Zemi. Tady ho lišák naučí, co znamená mít někoho rád a být za něj zodpovědný. Pilotovi ale dochází voda a princ stále častěji mluví o návratu domů.

Malý princ

Celou knihu si můžete přečíst v novém překladu s vysvětlivkami. První strany jsou zdarma jako ukázka.

49 Kč

Do košíku

Detail knihy ✨ Zdarma s PRO

Děj po kapitolách

Věnování a kapitoly I – IV: pilot a malý princ. Autor knihu věnuje příteli Léonu Werthovi, „když byl malý chlapec“. Vypravěč vzpomíná, jak jako šestiletý nakreslil hroznýše, který tráví slona. Dospělí si mysleli, že je to klobouk, a poradili mu, ať se raději učí zeměpis, dějepis, počty a gramatiku. Stal se z něj pilot. Před šesti lety měl poruchu na Sahaře. Za svítání ho probudí malý princ a chce beránka. Pilot kreslí, ale princ každého beránka odmítne: jeden je nemocný, druhý má rohy, třetí je starý. Nakonec pilot nakreslí bedýnku a řekne, že beránek je uvnitř. Přesně takového princ chtěl. Pilot postupně zjistí, že chlapec přišel z jiné planety, sotva větší než dům. Je přesvědčený, že je to asteroid B 612, který v roce 1909 zahlédl turecký astronom. Číslo asteroidu prý uvádí jen kvůli dospělým, protože ti mají rádi čísla.

Kapitoly V – IX: planeta malého prince a růže. Třetího dne se pilot dozví o baobabech. Jejich semena zamořují princovu planetu, a když se výhonky nevytrhají včas, stromy ji provrtají kořeny a roztrhnou. Čtvrtého dne princ prozradí, že má rád západy slunce. Na jeho planetě stačí posunout židli a jednou jich viděl třiačtyřicet. Pátého dne se pohádají, jestli beránek sní i květinu s trny. Pilot odsekne, že se zabývá vážnými věcmi, a princ se rozpláče: na jeho planetě roste květina, která je jediná na světě. Růže vyklíčila ze semínka, které se tam dostalo kdoví odkud. Byla krásná, ale marnivá a náročná, chtěla zástěnu i poklop a chlubila se čtyřmi trny. Princ bral její slova vážně a byl nešťastný. K útěku podle vypravěče využil tahu divokých ptáků. Před odchodem vymetl sopky a vytrhal výhonky baobabů. Při loučení mu růže přizná, že ho má ráda, a pošle ho pryč, aby ji neviděl plakat.

Kapitoly X – XV: šest planet. Princ navštíví asteroidy 325 až 330, aby si našel zaměstnání a něco se naučil. Král vládne „nad vším“, ale dává jen rozumné rozkazy. Prince jmenuje ministrem spravedlnosti a radí mu soudit sám sebe. Domýšlivec od něj chce jen potlesk a obdiv. Pijan pije, aby zapomněl, že se stydí, že pije. Byznysmen celý den počítá hvězdy, protože si myslí, že je vlastní, a napočítal jich pět set jeden milion šest set dvacet dva tisíc sedm set třicet jedna. Lampář na nejmenší planetě rozsvěcuje a zhasíná lampu jednou za minutu, protože „předpis je předpis“. Jako jediný se princi nezdá směšný, protože se stará o něco jiného než o sebe. Zeměpisec nikdy nevyšel ze své pracovny. Květiny si nezapisuje, protože jsou „pomíjivé“. Princ tehdy poprvé pocítí lítost, že nechal růži doma samotnou. Zeměpisec mu poradí navštívit Zemi.

Kapitoly XVI – XXI: Země, růže a lišák. Na Zemi žijí asi dvě miliardy dospělých, ale princ dopadne do africké pouště a nikoho nevidí. Jako první ho přivítá had, který mluví v hádankách: koho se dotkne, toho vrátí zemi, a jednou mu může pomoct, jestli se mu bude příliš stýskat po domově. Princ potká květinku se třemi okvětními lístky a na vysoké hoře mu odpovídá jen ozvěna. Potom najde zahradu s pěti tisíci růžemi, které se všechny podobají té jeho. Myslel si, že jeho růže je jediná ve vesmíru, a tak si lehne do trávy a pláče. Tehdy se pod jabloní objeví lišák. Vysvětlí mu, že „ochočit si“ znamená „vytvořit si pouto“: dokud se neznají, je jeden pro druhého jen jedním ze statisíců, ale potom budou jeden pro druhého jediní na světě. Princ si lišáka ochočí. Při loučení pochopí, že jeho růže je důležitější než všechny růže v zahradě, protože právě o ni pečoval. Lišák mu daruje tajemství: dobře vidíme jen srdcem.

Kapitoly XXII – XXIII: výhybkář a obchodník. Výhybkář vypravuje rychlíky s cestujícími, kteří nevědí, co hledají. Jen děti si tisknou nos na okna. Obchodník prodává tabletky proti žízni, které ušetří padesát tři minuty za týden. Princ by s takovým časem šel docela pomalu k nějakému prameni.

Kapitoly XXIV – XXV: studna v poušti. Je osmý den po poruše a pilot vypije poslední kapku vody. S princem se vydají hledat studnu. V noci nese usínajícího prince v náruči a za svítání opravdu najdou studnu s kladkou, vědrem a provazem. Voda z ní je „dobrá pro srdce, jako dárek“. Princ pilotovi připomene slib, že beránkovi nakreslí náhubek. Prozradí, že zítra bude výročí jeho pádu na Zemi a že spadl docela blízko. Pošle pilota zpátky k letadlu, ať se vrátí zítra večer.

Kapitoly XXVI – XXVII: návrat domů. Druhý den večer pilot spatří prince na staré zdi, jak mluví se žlutým hadem, který zabije do třiceti vteřin. Pilotovi se mezitím podařilo opravit motor. Princ mu oznámí, že i on se dnes vrací domů, ale své tělo si na takovou dálku vzít nemůže, je příliš těžké. Jako dárek mu nechá hvězdy, které se umějí smát. V noci se u jeho kotníku mihne žlutý záblesk a princ potichu padne do písku. Za svítání pilot jeho tělo nenajde, a tak věří, že se vrátil na svou planetu. Od té doby uplynulo šest let. Pilota trápí jediná věc: k náhubku zapomněl dokreslit kožený řemínek. Neví tedy, jestli beránek růži snědl, nebo ne. Na konci prosí čtenáře, aby mu napsali, kdyby někde v poušti potkali smějící se dítě se zlatými vlasy.

Rozbor díla podle maturitní struktury

Literárně-historický kontext

Kniha vznikla za 2. světové války. Saint-Exupéry ji napsal ve Spojených státech, kam odešel po porážce Francie v roce 1940, a vyšla v New Yorku v roce 1943, anglicky i francouzsky. Válka je v ní přítomná jen nepřímo, ve věnování Léonu Werthovi, který „žije ve Francii, kde trpí hladem a zimou“. Malý princ navazuje na francouzskou tradici filozofické povídky (například Voltairův Candide), v níž se za jednoduchým příběhem skrývá úvaha o světě. Ve Francii se v té době prosazoval existencialismus (Jean-Paul Sartre, Albert Camus, Cizinec, 1942), který řešil osamělost člověka, smysl života a odpovědnost. Malý princ si klade podobné otázky, ale odpovídá na ně přátelstvím, láskou a nadějí.

Téma a motivy

• Téma: přátelství a láska, odpovědnost za ty, které máme rádi, a střet světa dětí se světem dospělých.
• Motivy: růže, lišák, ochočení, beránek v bedýnce, baobaby, sopky, západy slunce, hvězdy, poušť, studna a voda, had, smích, samota, cesta, čísla.
• Hlavní myšlenka: to podstatné je očím neviditelné a dobře vidíme jen srdcem. Kdo si někoho ochočí, stává se za něj navždy zodpovědným.

Časoprostor

• Rámcový příběh: poušť Sahara v Africe, tisíc mil od lidí. Trvá něco přes týden, od poruchy letadla po noc, kdy princ odchází.
• Vložený příběh: princova planeta (asteroid B 612), asteroidy 325 až 330 a Země: africká poušť, vysoká hora, zahrada s růžemi, výhybka u trati. Na Zemi je princ právě jeden rok.
• Doba: 20. století (letadla, rychlíky), přesněji neurčená. Vypravěč vypráví šest let po události.

Kompoziční výstavba

Rámcová kompozice s retrospektivou: do pilotova příběhu na poušti je vložen princův příběh, který princ vypráví po kouscích a pilot ho skládá dohromady. Cesta po planetách má řetězovou kompozici, epizody jsou řazené za sebou a stavěné podobně.

1. úvod: věnování, pilotovo dětství a setkání s princem (kap. I – IV);
2. retrospektiva: princova planeta, baobaby a růže (kap. V – IX);
3. cesta po šesti planetách: král, domýšlivec, pijan, byznysmen, lampář, zeměpisec (kap. X – XV);
4. Země: had, zahrada růží, lišák, výhybkář, obchodník (kap. XVI – XXIII);
5. vyvrcholení: hledání studny, rozhovor s hadem a princův odchod (kap. XXIV – XXVI);
6. závěr: pilot po šesti letech a prosba ke čtenářům (kap. XXVII).

Konec je otevřený: vypravěč neví, jestli beránek snědl růži, a otázku přenechává čtenáři.

Literární druh a žánr

Epika, próza, filozofická pohádka. Z pohádky má prince, mluvící zvířata a květiny a kouzelné planety. Nekončí ale šťastně a za jednoduchým dějem se skrývají otázky o lásce, přátelství a smrti, proto se čte také jako alegorie a je určena dětem i dospělým. Autor knihu sám ilustroval a vypravěč na kresby v textu často odkazuje („Tohle je kopie té kresby.“).

Vypravěč a typy promluv

• Vypravěč je pilot, vypráví v ich-formě, s odstupem šesti let, subjektivně a se smutkem. Často oslovuje čtenáře („Děti! Dávejte si pozor na baobaby!“) a v 6. kapitole přímo prince ve druhé osobě („Ach, malý princi, tak jsem postupně pochopil tvůj malý smutný život.“).
• Přímá řeč v dialozích převažuje, repliky jsou krátké.
• Vnitřní monolog: princovy úvahy po každé návštěvě („řekl si v duchu malý princ cestou“).
• Vyprávění ve vyprávění: princův příběh se dozvídáme z jeho slov, která pilot převypráví.

Postavy

• Malý princ – chlapec se zlatými vlasy z asteroidu B 612. Je zvídavý, vážný a citlivý. Nikdy se nevzdá otázky, když ji jednou položí, ale sám na otázky téměř neodpovídá. Na cestách pochopí, co pro něj znamená jeho růže.
• Vypravěč (pilot) – jako dítě chtěl být malířem, dospělí ho odradili. Mezi dospělými je osamělý a mluví s nimi jen o bridži, golfu a kravatách. Vedle malého prince si znovu vzpomene, co je důležité.
• Růže (květina) – princova květina, krásná, marnivá a pyšná. Lže a kašle, aby prince trápilo svědomí, ale ve skutečnosti ho má ráda. Je slabá, brání se jen čtyřmi trny.
• Lišák – princův přítel na Zemi. Naučí ho, co znamená ochočit si někoho, a daruje mu tajemství o srdci a odpovědnosti.
• Had – žlutý had z pouště, mluví v hádankách. Je „mocnější než prst krále“ a pomůže princi vrátit se domů.
• Obyvatelé planet – král, domýšlivec, pijan, byznysmen, lampář a zeměpisec. Každý ukazuje jednu chybu dospělých: touhu po moci, pýchu, slabost, hrabivost, slepé plnění předpisů a učenost bez zkušenosti.
• Další postavy na Zemi – květinka se třemi okvětními lístky, ozvěna, růže v zahradě, výhybkář a obchodník s tabletkami proti žízni.
• Beránek – zvíře, které princ dostane nakreslené v bedýnce. Může sníst růži, a proto potřebuje náhubek.

Jazykové prostředky

• Spisovný jazyk, prostý a srozumitelný, krátké věty. Ve vysvětlivkách starší a cizí slova (hroznýš, bridž, pensum, flobertka, korouhvička).
• Opakování a gradace: po každé planetě princ říká skoro totéž, jen silněji: dospělí jsou „velmi zvláštní“, „opravdu velmi divní“, „opravdu velmi, velmi divní“ a „opravdu docela neobyčejní“.
• Refrén: princ, „který se nikdy v životě nevzdal otázky, když ji jednou položil“.
• Personifikace: mluví květina, lišák, had i ozvěna.
• Metafory: „hvězdy, které se umějí smát“, „pět set milionů rolniček“.
• Přirovnání: had se ovinul kolem kotníku „jako zlatý náramek“, princ „padl potichu, jako padá strom“.
• Symboly: růže (láska), lišák (přátelství), had (smrt), baobaby (zlo, které je třeba vytrhnout včas), studna a voda (naděje, to, co je dobré pro srdce), hvězdy (vzpomínka na přítele).
• Ironie vůči dospělým a jejich číslům: dům musí být „za sto tisíc franků“, aby ho uznali za hezký.
• Paradox: pijan pije, aby zapomněl, že se stydí, že pije.
• Aforismy (sentence): krátké věty s obecnou platností, například lišákovo tajemství.
• Apostrofa a aposiopese (nedokončené výpovědi s trojtečkou), hlavně v posledních kapitolách.

Nejznámější citáty

Tady je moje tajemství. Je velmi prosté: dobře vidíme jen srdcem. To podstatné je očím neviditelné.

Lišák při loučení s malým princem (21. kapitola). Nejcitovanější místo knihy.

Stáváš se navždy zodpovědným za to, co sis ochočil. Jsi zodpovědný za svou růži…

Lišák (21. kapitola).

Všichni dospělí byli nejdřív dětmi. (Ale jen málokdo z nich si na to vzpomíná.)

Z věnování Léonu Werthovi na začátku knihy.

Je mnohem těžší soudit sám sebe než soudit druhé. Podaří-li se ti správně soudit sám sebe, jsi opravdový mudrc.

Král na první planetě (10. kapitola).

Ty budeš mít hvězdy, které se umějí smát!

Malý princ pilotovi v poslední noc (26. kapitola).

O autorovi

Antoine de Saint-Exupéry (1900 – 1944) byl francouzský spisovatel a pilot. Narodil se v Lyonu ve šlechtické rodině. Jako pilot letecké pošty létal mezi Francií, Afrikou a Jižní Amerikou a nějaký čas vedl letiště na pobřeží Sahary. Své zážitky z létání popsal v knihách Noční let a Země lidí. V roce 1935 havaroval v poušti a několik dní bloudil bez vody, než ho zachránil beduín. Tato zkušenost se odráží i v Malém princi. Po porážce Francie v roce 1940 odešel do Spojených států, kde Malého prince napsal a sám nakreslil. Knihu věnoval příteli Léonu Werthovi, který válku prožíval v okupované Francii. V roce 1944 se Saint-Exupéry jako válečný pilot nevrátil z průzkumného letu nad Středozemním mořem.

Čtenářský deník: vzor

• Název: Malý princ
• Autor: Antoine de Saint-Exupéry
• Literární druh a žánr: epika, filozofická pohádka
• Hlavní postavy: malý princ, pilot (vypravěč), růže, lišák, had
• Místo a čas děje: poušť Sahara, planeta malého prince (asteroid B 612), šest dalších planet a Země; na poušti něco přes týden, vypravěč vzpomíná po šesti letech
• Děj: Pilot nouzově přistane na Sahaře a potká malého prince, který ho poprosí, aby mu nakreslil beránka. Princ mu vypráví, že na své maličké planetě nechal marnivou růži, se kterou si nerozuměl, a vydal se na cestu. Na šesti planetách potkal podivné dospělé: krále, domýšlivce, pijana, byznysmena, lampáře a zeměpisce. Na Zemi uviděl zahradu plnou růží a zesmutněl, že jeho růže není jediná. Lišák ho naučil, že jeho růže je jedinečná, protože se o ni staral, a že dobře vidíme jen srdcem. Pilotovi dojde voda a spolu najdou v poušti studnu. Po roce na Zemi se princ chce vrátit ke své růži a nechá se uštknout hadem. Pilot opraví letadlo a dodnes se dívá na hvězdy a myslí na něj.
• Hlavní myšlenka: To podstatné je očím neviditelné. Za to, co si ochočíme, jsme navždy zodpovědní.
• Můj názor a hodnocení: (sem napište, která planeta nebo postava vás nejvíc zaujala a proč)

Časté otázky

Kolik má Malý princ stran? V našem vydání 42 stran. Má 27 krátkých kapitol, přečte se za jeden večer.

Jak Malý princ končí? Smutně a tajemně. Prince uštkne had a on potichu padne do písku. Ráno pilot jeho tělo nenajde, a proto věří, že se vrátil na svou planetu. Kniha končí prosbou vypravěče, aby mu čtenáři napsali, kdyby prince někde potkali.

Kdo je vypravěč? Pilot, který před šesti lety nouzově přistál na Sahaře. Vypráví v ich-formě a princův příběh převypráví tak, jak mu ho princ po kouscích svěřil.

Jakou kompozici má Malý princ? Rámcovou: příběh pilota na poušti je rámec a do něj je vložen princův příběh o planetě, růži a cestě. Cesta po šesti planetách je řazená řetězově, epizoda za epizodou.

Odkud je malý princ? Z maličké planety, sotva větší než dům. Vypravěč je přesvědčený, že je to asteroid B 612. Na planetě jsou dvě činné sopky, jedna vyhaslá, výhonky baobabů a princova růže.

Koho potkal malý princ na planetách? Krále, domýšlivce, pijana, byznysmena, lampáře a zeměpisce. Sedmou planetou byla Země.

Co znamená „ochočit si“? Podle lišáka „vytvořit si pouto“. Dokud se dva neznají, je jeden pro druhého jako statisíce jiných. Když si jeden druhého ochočí, budou pro sebe jediní na světě.

Proč lišák, a ne liška? Ve francouzském originálu je to le renard, slovo mužského rodu. Proto ho náš překlad nazývá lišák.

Hodí se Malý princ do čtenářského deníku na základní škole? Ano. Je krátký, psaný prostým jazykem a děj je snadné převyprávět. Vzor zápisu najdete výše, do hodnocení napište vlastní názor.