Farma zvířat (George Orwell): rozbor díla k maturitě, děj a postavy

Farma zvířat v kostce

Autor	George Orwell (vlastním jménem Eric Arthur Blair)
Původní název	Animal Farm (s podtitulem A Fairy Story, tedy Pohádka)
První vydání	srpen 1945, Londýn
Literární druh	epika
Žánr	alegorická satira, bajka (novela)
Literární směr	světová literatura 1. poloviny 20. století, protitotalitní próza
Forma	próza, 10 kapitol
Časoprostor	farma u anglického městečka Willingdon, několik let
Hlavní postavy	prasata Napoleon a Sněžek, kůň Boxer
Počet stran	85 v našem vydání

V našem překladu se farma po vzpouře jmenuje Zvířecí farma. Kniha je u nás známá pod názvem Farma zvířat.

Stručný děj (bez prozrazení konce)

Na Panské farmě hospodaří pan Jones, který víc pije, než pracuje. Jedné noci se všechna zvířata sejdou ve stodole, aby vyslechla starého kance Majora. Ten jim řekne, co za celý život pochopil: jejich život je bídný, lopotný a krátký a všechno, co vyprodukují, jim bere Člověk. Když Člověka vyženou, budou bohatá a svobodná. Major brzy zemře, ale zvířata jeho řeč nezapomenou.

Prasata, nejbystřejší ze zvířat, z ní udělají celé učení. Když opilý Jones zapomene zvířata nakrmit, vypukne vzpoura a farma patří zvířatům. Dostane nové jméno a na zeď stodoly se napíše Sedm přikázání. Poslední z nich zní: Všechna zvířata jsou si rovna. Zpočátku se daří jako nikdy předtím. Jenže vedení se ujmou prasata a mezi dvěma z nich, Sněžkem a Napoleonem, začne boj o moc.

Farma zvířat

Celou knihu si můžete přečíst v novém překladu s vysvětlivkami starých a odborných slov. První strany jsou zdarma jako ukázka.

79 Kč

Do košíku

Detail knihy ✨ Zdarma s PRO

Děj po kapitolách

1. a 2. kapitola: vzpoura. Starý Major ve stodole zvířatům vysvětlí, že jediným nepřítelem zvířat je Člověk, a naučí je píseň Zvířata Anglie. Zvířata se nikdy nesmí stát lidmi: nesmí bydlet v domě, spát v posteli, nosit šaty, pít alkohol, obchodovat ani sáhnout na peníze a žádné zvíře nesmí zabít jiné zvíře. Major za tři noci zemře. Prasata z jeho myšlenek vytvoří učení zvané animalismus. Vynikají mezi nimi Napoleon, Sněžek a výmluvný Kvičák. Na svatojánský večer se Jones opije a zvířata nikdo nenakrmí. Když si sama vylomí sýpku a Jones s chlapy na ně vyrazí s biči, zvířata je vyženou. Biče hodí do ohně, hospodářův dům prohlásí za muzeum, Sněžek přemaluje nápis na vratech na ZVÍŘECÍ FARMA a na stěnu stodoly napíše Sedm přikázání. Večer zjistí, že zmizelo mléko z dojení.

3. a 4. kapitola: první úspěchy. Senoseč se vydaří jako nikdy. Prasata nepracují, ale řídí a dozírají. Nejvíc se dře kůň Boxer s heslem „Budu pracovat tvrději!“ Sněžek zakládá výbory a zvířata se učí číst. Pro ta nejhloupější Sněžek zhustí přikázání do hesla „Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné“. Napoleon si vezme na výchovu devět štěňat. Kvičák vysvětlí, že mléko a jablka potřebují prasata, jinak by se vrátil Jones. V říjnu se Jones s chlapy pokusí farmu dobýt zpět. Sněžek vede obranu, sám je zraněn broky a lidé utečou. Bitva dostane jméno Bitva u kravína a Sněžek s Boxerem vyznamenání Zvířecí hrdina první třídy.

5. kapitola: vyhnání Sněžka. Mollie, která má ráda cukr a stužky, uteče k lidem. Spor Sněžka a Napoleona vyvrcholí kvůli větrnému mlýnu. Sněžek ho chce postavit, aby farma měla elektřinu a zvířata pracovala jen tři dny v týdnu. Napoleon je proti a jeho plány pomočí. V den hlasování Napoleon vysoce zakvikne a do stodoly vtrhne devět obrovských psů, vychovaných z odebraných štěňat. Sněžka vyženou z farmy. Napoleon zruší nedělní rozpravy, od teď rozhoduje výbor prasat. Boxer přijme další heslo: „Napoleon má vždy pravdu.“ Za tři týdny Napoleon oznámí, že mlýn se přece postaví, a Kvičák vykládá, že plán byl od začátku Napoleonův.

6. kapitola: první porušená přikázání. Zvířata pracují jako otroci, i v neděli odpoledne. Napoleon začne přes advokáta Whympera obchodovat s lidmi. Prasata se nastěhují do hospodářova domu a spí v postelích. Když Jetelina hledá přikázání proti postelím, Muriel jí přečte: „Žádné zvíře nesmí spát v posteli s prostěradly.“ V listopadu se strhne vichřice a ráno leží rozestavěný mlýn v troskách. Napoleon prohlásí, že to udělal Sněžek, a vynese nad ním rozsudek smrti.

7. kapitola: teror. Přichází krutá zima a hlad, který se před světem tají. Slepice odmítnou odevzdat vejce na prodej, Napoleon jim zastaví příděly a devět z nich zahyne. Všechno zlé se svaluje na Sněžka a Kvičák oznámí, že Sněžek byl od začátku Jonesovým agentem. Pak Napoleon svolá zvířata na dvůr. Čtyři prasata, tři slepice, husa a ovce se přiznají ke zločinům a psi je na místě zabijí. Jetelina na pahorku cítí, že tohle nebylo to, oč usilovali. Když zvířata zpívají Zvířata Anglie, Kvičák oznámí, že píseň je zakázaná.

8. kapitola: Bitva u větrného mlýna. V šestém přikázání se náhle objeví slova „bez příčiny“. Napoleon se ukazuje jen zřídka a dostává tituly jako Otec všech zvířat. Prodá hromadu dřeva Frederickovi, ale bankovky jsou falešné. Frederick s chlapy zaútočí a větrný mlýn vyhodí do vzduchu. Zvířata lidi vyženou, ale s velkými ztrátami. Kvičák to slaví jako vítězství. Prasata najdou ve sklepě whisky a ráno to vypadá, že Napoleon umírá. Jedné noci najdou pod stěnou s přikázáními Kvičáka se zlomeným žebříkem a bílou barvou. Za pár dní Muriel zjistí, že páté přikázání zakazuje pít alkohol „nad míru“.

9. kapitola: Boxerův konec. Příděly se snižují všem kromě prasat a psů. Kvičák tomu říká „úprava“, nikdy „snížení“. Farma se stane republikou a Napoleon, jediný kandidát, je zvolen prezidentem. Vrátí se havran Mojžíš s řečmi o Cukrové hoře. Boxer se těší na důchod, ale při tahání kamene se zhroutí. Prasata oznámí, že ho pošlou do nemocnice. Když si pro něj přijede dodávka, Benjamin přečte nápis na jejím boku: je to dodávka koňského řezníka. Boxera už nikdo neuvidí. Kvičák tvrdí, že zemřel v nemocnici a dodávku jen koupil zvěrolékař. Brzy nato prasata odněkud získají peníze na další bednu whisky.

10. kapitola: návrat Panské farmy. Uplynou roky. Na časy před Vzpourou si pamatuje už jen Jetelina, Benjamin, Mojžíš a několik prasat. Farma zbohatla, zvířata ne. Jednoho večera Jetelina uvidí Kvičáka, jak kráčí po zadních nohou, za ním ostatní prasata a nakonec Napoleona s bičem. Ovce bečí nové heslo „Čtyři nohy dobré, dvě nohy lepší!“ a na stěně zůstane jediné přikázání. Prasata si obléknou Jonesovy šaty a pozvou sousední hospodáře. Při přípitku Napoleon oznámí, že oslovení „soudruh“ se ruší a farma se bude znovu jmenovat Panská farma. Zvířata oknem sledují, jak se prasata a lidé pohádají u karet, a už nedokážou rozeznat, kdo je prase a kdo člověk.

Rozbor díla podle maturitní struktury

Literárně-historický kontext

Orwell psal knihu během druhé světové války, od listopadu 1943 do února 1944 (toto datum stojí i na konci knihy). Sovětský svaz byl tehdy spojencem Británie v boji proti Hitlerovi a kritika Stalina nebyla vítaná, proto knihu odmítlo několik nakladatelů. Vyšla až v srpnu 1945 a rychle se stala světovým bestsellerem. Za studené války patřila k nejznámějším knihám o totalitě. V komunistickém Československu byla zakázaná.

Orwell sám prožil, jak revoluce končí terorem: ve španělské občanské válce (1936 – 1937) bojoval na straně republiky a viděl, jak komunisté poslušní Moskvě pronásledují vlastní spojence. Dílo patří k protitotalitní literatuře 1. poloviny 20. století. Blízko má k antiutopiím (dystopiím), jako jsou My Jevgenije Zamjatina, Konec civilizace Aldouse Huxleyho nebo Orwellův pozdější román 1984. Z české literatury lze srovnat satirickou alegorii Karla Čapka Válka s mloky (1936). Formou navazuje na staré bajky (Ezop, La Fontaine) a na satiru Jonathana Swifta (Gulliverovy cesty).

Téma a motivy

• Téma: zrada revoluce, která slibovala svobodu a rovnost a skončila diktaturou.
• Motivy: moc, propaganda, strach, lež, přepisování minulosti, hesla, píseň, větrný mlýn, přikázání na stěně, hlad, dřina, slepá víra, zrada.
• Hlavní myšlenka: noví páni, kteří se k moci dostanou ve jménu rovnosti, se mohou stát stejnými tyrany jako ti staří. Kdo si nepamatuje minulost a neumí číst, toho lze snadno oklamat.

Časoprostor

Anglický venkov: farma u městečka Willingdon, sousední farmy Foxwood a Pinchfield. Děj začíná v březnu Majorovou řečí, vzpoura vypukne v červnu a příběh pak trvá několik let. Poslední kapitola přeskočí roky, kdy už většina pamětníků zemřela. Historicky odpovídá dějinám Ruska a Sovětského svazu zhruba od roku 1917 do druhé světové války.

Kompoziční výstavba

Chronologická, 10 kapitol. Kompozice je kruhová: kniha začíná na Panské farmě opilým Jonesem a končí tím, že se farma znovu jmenuje Panská a prasata pijí a hrají karty v jeho jídelně.

1. expozice: Majorova řeč a vzpoura (1. a 2. kapitola);
2. kolize: spory Sněžka a Napoleona, Bitva u kravína (3. a 4. kapitola);
3. krize: vyhnání Sněžka, zrušení rozprav, popravy (5. až 7. kapitola);
4. peripetie: zrada Fredericka, zničení mlýna, Boxerova smrt (8. a 9. kapitola);
5. katastrofa (rozuzlení): prasata chodí po dvou nohou a nedají se rozeznat od lidí (10. kapitola).

Důležitá je gradace: přikázání se mění jedno po druhém, až zůstane jediné.

Literární druh a žánr

Epika, alegorická satira ve formě bajky: zvířata mluví a jednají jako lidé a zastupují skutečné osoby a události. Rozsahem jde o novelu. Orwell knihu v podtitulu nazval pohádkou (A Fairy Story), což je ironie: jednoduchá forma skrývá kruté politické podobenství.

Vypravěč a typy promluv

Er-forma, vypravěč ve třetí osobě. Vypráví klidně a věcně, většinou tak, jak události vidí obyčejná zvířata. Ta často nechápou, co se děje, čtenář to však chápe, a z tohoto rozdílu vzniká silná ironie. Převažuje pásmo vypravěče, doplňují ho přímá řeč v dialozích, dlouhé projevy (Major, Kvičák, Napoleon), nepřímá řeč (přípitek pana Pilkingtona) a vložené texty: přikázání na stěně, nápis na dodávce, píseň Zvířata Anglie a oslavné verše básníka Minima.

Postavy

• Napoleon – velký kanec plemene berkshire, ne velký řečník, ale vždy si prosadí svou. Moc získá pomocí psů, které tajně vychoval. Postupně se z něj stane neomezený vládce, který žije přesně jako kdysi Jones.
• Sněžek – živý, výmluvný a vynalézavý kanec. Napíše na stěnu Sedm přikázání, vede obranu v Bitvě u kravína a navrhne větrný mlýn. Napoleon ho vyžene a pak mu přičítá všechno zlé.
• Kvičák – malé tučné prase s pisklavým hlasem, skvělý řečník, o kterém se říká, že „by dokázal dělat z černého bílé“. Vysvětluje každé rozhodnutí prasat a přepisuje minulost.
• Starý Major – starý vážený kanec, jehož sen a řeč dají zvířatům myšlenku Vzpoury.
• Boxer – obrovský a nesmírně silný tažný kůň. Není bystrý, ale je dobrosrdečný a pracovitý. Věří heslům „Budu pracovat tvrději!“ a „Napoleon má vždy pravdu.“ Když mu dojdou síly, odvezou ho ke koňskému řezníkovi.
• Jetelina – dobrá, mateřská kobyla, Boxerova přítelkyně. Cítí, že se děje něco zlého, ale neumí to vyslovit ani přečíst.
• Benjamin – starý osel, nejstarší zvíře na farmě a cynik. Umí číst stejně dobře jako prasata, ale nečte. Všechno vidí, ale mlčí. Jedinkrát se rozruší, když odvážejí Boxera.
• Mollie – hezká, marnivá bílá kobyla. Má ráda cukr a stužky, a proto uteče k lidem.
• Muriel – bílá koza, která umí trochu číst a ostatním předčítá přikázání.
• Mojžíš – krotký havran, Jonesův miláček. Nepracuje a vypráví o Cukrové hoře, kam zvířata odcházejí po smrti.
• psi – devět psů, které Napoleon odebral matkám a vychoval jako svou stráž; ovce – opakují hesla, kdykoli by se někdo mohl ozvat; Minimus – prase a básník.
• pan Jones – opilec a bývalý majitel farmy; pan Pilkington z Foxwoodu a pan Frederick z Pinchfieldu – sousední hospodáři; pan Whymper – advokát, který zprostředkuje obchod s lidmi.

Jazykové prostředky (tropy a figury)

• Spisovný, jednoduchý jazyk, krátké věty a průzračný styl jako v pohádce. Ve vysvětlivkách jsou zemědělské a dobové výrazy (sýpka, senoseč, okopaniny, pohodný).
• Alegorie a personifikace: celé dílo je podobenství, zvířata mluví, hlasují a vládnou.
• Ironie a satira: čtenář vidí víc než zvířata, například když Kvičák vysvětluje, že dodávka koňského řezníka patřila zvěrolékaři.
• Eufemismus: Kvičák mluví o „úpravě“ přídělů, nikdy o „snížení“.
• Oxymóron: „Spontánní manifestace“ konaná na rozkaz; práce „přísně dobrovolná“, ale kdo nepřijde, dostane poloviční příděly.
• Paradox: „některá zvířata jsou si rovnější než ostatní“.
• Hyperbola: výroba prý vzrostla „o dvě stě procent, tři sta procent nebo pět set procent“.
• Řečnické otázky: „Přece nechcete, soudruzi, aby se Jones vrátil?“
• Opakování hesel („Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné“), které nahrazují myšlení.
• Přirovnání: psi „vypadali divoce jako vlci“, „Zem byla jako železo“.
• Parodie kultu osobnosti: Napoleonovy tituly (Otec všech zvířat, Hrůza lidstva) a oslavná báseň Soudruh Napoleon.
• Neologismus animalismus a veršované vložky (píseň Zvířata Anglie).

Alegorie: kdo je kdo

Orwell se netajil tím, že kniha je satirou na Sovětský svaz za Stalina. Většina shod je jasná a obecně přijímaná:

• farma – Rusko, po revoluci Sovětský svaz;
• pan Jones – poslední ruský car Mikuláš II. a starý režim;
• starý Major – Karl Marx (zčásti i Lenin), jehož myšlenky daly revoluci program;
• animalismus – komunismus, Vzpoura – ruská revoluce roku 1917, Zvířata Anglie – revoluční píseň, jakou byla Internacionála;
• Napoleon – Josif Stalin;
• Sněžek – Lev Trockij, Stalinův soupeř, kterého vyhnali ze Sovětského svazu a pak obviňovali ze všeho;
• Kvičák – státní propaganda; psi – tajná policie;
• Boxer – obyčejní dělníci, kteří věřili a pracovali, dokud mohli; ovce – masa, která opakuje hesla bez přemýšlení;
• Mojžíš a Cukrová hora – církev a slib nebe, který režim odmítal, ale nechal žít, protože lidi uklidňoval;
• Pilkington – Velká Británie a další západní země, Frederick – nacistické Německo;
• Bitva u kravína – občanská válka a zahraniční vojska, která se po revoluci pokusila obnovit starý pořádek;
• větrný mlýn – Stalinova industrializace a pětiletky;
• přiznání a popravy v 7. kapitole – velké čistky a vykonstruované procesy ve 30. letech;
• prodej dřeva Frederickovi a falešné bankovky – Stalinova smlouva s Hitlerem (1939), kterou Hitler porušil útokem na Sovětský svaz (1941); Bitva u větrného mlýna – druhá světová válka.

U vedlejších postav se výklady liší. Mollie bývá vykládána jako ti, kdo nedokázali žít bez pohodlí starého světa a po revoluci odešli, Benjamin jako skeptik, který všechno chápe, ale nejedná. Závěrečná hostina prasat s lidmi se spojuje s jednáním Stalina se západními spojenci za války. Knihu ale nemusíte číst jen jako zašifrované dějiny. Stejně dobře popisuje každou revoluci, kterou si přivlastní úzká skupina.

Nejznámější citáty

Čtyři nohy dobré, dvě nohy špatné.

Sněžkovo zhuštění Sedmi přikázání pro nejhloupější zvířata (3. kapitola). Ovce ho opakují celé hodiny a později jím přehluší každou námitku.

Budu pracovat tvrději!

Boxerovo heslo (3. kapitola). V 5. kapitole k němu přidá druhé: „Napoleon má vždy pravdu.“

Přece nechcete, soudruzi, aby se Jones vrátil?

Kvičákův argument, který zabere vždy (3., 5. a 6. kapitola).

VŠECHNA ZVÍŘATA JSOU SI ROVNA, ALE NĚKTERÁ ZVÍŘATA JSOU SI ROVNĚJŠÍ NEŽ OSTATNÍ.

Jediné přikázání, které na stěně zůstane (10. kapitola). Nejcitovanější věta celé knihy.

Tvorové venku hleděli z prasete na člověka a z člověka na prase a z prasete znovu na člověka. Ale už se nedalo říci, kdo je kdo.

Poslední věty knihy (10. kapitola).

O autorovi

George Orwell (1903 – 1950), vlastním jménem Eric Arthur Blair, byl anglický spisovatel a novinář. Narodil se v Indii, která tehdy patřila Británii, studoval v Etonu a pak několik let sloužil jako koloniální policista v Barmě. Službu opustil znechucený a nějaký čas žil mezi chudými v Paříži a Londýně. Roku 1936 odešel bojovat do španělské občanské války na straně republiky, byl raněn do krku a zažil, jak komunisté pronásledují vlastní spojence. Psal o tom v knize Hold Katalánsku. Od té doby psal proti každé totalitě, sám se přitom považoval za demokratického socialistu. Farma zvířat mu přinesla světovou slávu. Jeho posledním románem je antiutopie 1984 (1949). Zemřel v Londýně na tuberkulózu ve 46 letech.

Čtenářský deník: vzor

• Název: Farma zvířat
• Autor: George Orwell
• Literární druh a žánr: epika, alegorická satira (bajka)
• Hlavní postavy: Napoleon, Sněžek, Kvičák, Boxer, Jetelina, Benjamin, starý Major
• Místo a čas děje: farma u Willingdonu v Anglii, několik let
• Děj: Zvířata na Panské farmě vyženou opilého hospodáře Jonese a farmu přejmenují na Zvířecí. Napíšou si Sedm přikázání, podle nichž jsou si všechna zvířata rovna. Vedení se ujmou prasata. Napoleon pomocí psů vyžene svého soupeře Sněžka a vládne sám. Zvířata tvrdě pracují na větrném mlýně a hladovějí, zatímco prasata si berou stále víc. Přikázání se potají mění, kdo se vzepře, toho popraví, a věrného koně Boxera prasata prodají koňskému řezníkovi. Nakonec prasata chodí po dvou nohou, nosí šaty, přátelí se s lidmi a farma se znovu jmenuje Panská.
• Hlavní myšlenka: Revoluce, kterou si přivlastní skupina toužící po moci, skončí novou tyranií. Kdo si nepamatuje a neumí číst, toho lze snadno oklamat.
• Můj názor: (sem napište, která postava vám byla nejbližší a která chvíle vás nejvíc zarazila)

Časté otázky

Kolik má Farma zvířat stran? V našem vydání 85 stran. Je to krátká kniha o deseti kapitolách, přečte se za dvě až tři odpoledne.

Jaký je žánr Farmy zvířat? Alegorická satira ve formě bajky, rozsahem novela. Literární druh je epika.

Jaký je literární směr? Dílo nepatří k jednomu směru. Řadí se k protitotalitní literatuře 1. poloviny 20. století a má blízko k antiutopiím (dystopiím), jako je Orwellův román 1984.

Jak Farma zvířat končí? Prasata se naučí chodit po dvou nohou, obléknou si Jonesovy šaty a pozvou na hostinu sousední hospodáře. Napoleon oznámí, že farma se bude znovu jmenovat Panská. Zvířata oknem hledí na prasata a lidi a už je nedokážou rozeznat.

Kdo je Napoleon a kdo Sněžek? Napoleon je Stalin, Sněžek Trockij. Víc v části Alegorie: kdo je kdo.

Co se stalo s Boxerem? Když se při práci zhroutí, prasata ho prodají koňskému řezníkovi a tvrdí, že zemřel v nemocnici. Kniha to neřekne přímo, ale naznačí: brzy nato mají prasata peníze na další bednu whisky.

Je rozbor ke stažení v PDF? Tuto stránku si můžete vytisknout nebo uložit jako PDF přímo z prohlížeče (Tisk, Uložit jako PDF).