Trampoty páně Thompsonovy

Jules Verne

Agentura Thompson a spol.

Jules Verne

První část

I — V lijáku

Rozkročen, s pohledem ztraceným kdesi na mlhavém obzoru snů, stál Robert Morgand už dobrých pět minut nehybně před dlouhou černou zdí, která vroubila jednu z nejsmutnějších londýnských ulic a byla celá poseta plakáty. Lilo jako z konve. Proud stružky, jenž pomalu vystoupil do útoku na chodník, zákeřně podemílal základnu snílka, jehož vrcholek nebyl v téže chvíli ohrožen o nic méně.

Ruka, opuštěná duchem, který se vydal na jakousi dalekou cestu, totiž pomalu nechala sklouznout ochranný deštník. Nebeská voda volně stékala z klobouku na kabát proměněný v houbu, až se nakonec smísila s proudem rozbouřené stružky.

Robert Morgand tuto zlomyslnost věcí nevnímal. Necítil ledovou sprchu, jež mu skrápěla ramena. Marně hleděl na své boty s náruživou pozorností: byl tak zaujat, že ani neviděl, jak se mění ve dva útesy, do nichž se nespokojená stružka zuřivě pouštěla vlhkými pohlavky.

Veškerou jeho pozornost pohlcovala tajemná práce, jíž se oddávala jeho levá ruka. Ukryta v kapse kalhot přehrabovala, potěžkávala, pouštěla a znovu chytala několik drobných mincí v úhrnné hodnotě 33 franků 45 centimů, jak se už předtím nejednou přesvědčil.

Roberta Morganda, Francouze, vyplavilo do Londýna před šesti měsíci po náhlém a krutém převratu v jeho životě. Právě toho rána ztratil místo vychovatele, které ho živilo. Sotva si rychle, žel, až příliš rychle, ověřil stav své pokladny, vyšel na ulici, kráčel rovnou za nosem a hledal nějakou myšlenku, dokud se bezděčně nezastavil na místě, kde jsme ho našli.

A problém zněl takto: co si počít sám, bez přátel, v tomto velkém městě Londýně, s celým jměním 33 franků 45 centimů?

Těžký problém. Tak těžký, že ho počtář dosud nedokázal rozřešit, ba začínal už zoufat, zda se mu to vůbec někdy podaří.

A přece, soudě podle vnějšího vzhledu, Robert Morgand nevypadal na člověka, který se dá snadno znechutit.

Měl světlou pleť a čisté, jasné čelo, které korunovala mladá kaštanová kštice ostříhaná po vojensku. Dlouhé kníry na galský způsob oddělovaly přátelská ústa od nosu vymodelovaného do energické křivky. Byl v každém směru okouzlující. Ba co víc: byl dobrý a přímý. Cítit to bylo hned z jeho tmavomodrých očí, jejichž pohled, ač velmi mírný, znal jen jedinou cestu: tu nejkratší.

Ostatek nepopíral, co slibovala tvář. Elegantní široká ramena, mohutná hruď, svalnaté údy, harmonické pohyby, jemné a pěstěné ruce i nohy, vše v něm prozrazovalo aristokratického atleta, jehož tělo, vycvičené ve sportech, dýchá pružností a silou.

Při pohledu na něj si člověk pomyslel: „To je hezký chlap, statný chlap, dobrý chlap."

Že Robert nepatří k těm, které nesmyslné nárazy věcí vyhodí ze sedla, to už dokázal a ještě dokáže, vždy schopen bránit se, vždy hoden vítězství. Jenže setkání s osudem bývají surová a i nejlepší jezdec má právo na chvíli ztratit třmeny. Robert tedy, smíme-li setrvat u tohoto obrazu převzatého z jezdeckého umění, ztratil třmeny a snažil se je znovu najít, nejist, co si počít.

Když si tuto otázku po sté marně kladl, zvedl oči k nebi, snad v naději, že tam najde odpověď. Teprve tehdy spatřil déšť a zjistil, že ho pohlcující myšlenky přikovaly doprostřed louže, před dlouhou černou zeď posetou pestrobarevnými plakáty.

Jeden z těch plakátů, „dvojitý kolombier" v decentních barvách, přímo před ním jako by zvlášť přitahoval jeho pohled. Bezděčně, vždyť z říše snů se člověk nevrací rychle, začal Robert plakát přebíhat očima, a když ho dočetl, pustil se do něj podruhé a potom potřetí, ale o jeho obsahu nebyl o nic moudřejší. Při třetím čtení sebou však trhl. Řádek vytištěný drobnými písmeny dole na archu mu náhle „udeřil do očí". Se živým zájmem si ho přečetl počtvrté.

Plakát hlásal toto:

AGENTURA

BAKER AND C° LIMITED

69, Newghate Street, 69

LONDON

______

VELKÁ EXKURZE

na

TŘI SOUOSTROVÍ

AZORY – MADEIRA – KANÁRSKÉ OSTROVY

Nádherným parníkem „Traveller"

o 2 500 tunách a 3 000 koních.

Kapitán: MATHEWS

Odjezd z Londýna: 10. května v 7 hodin večer.

Návrat do Londýna: 14. června v poledne.

Páni cestující neuhradí žádné výdaje

nad dohodnutou cenu.

Nosiči a povozy na výlety.

Pobyt na pevnině v hotelech první třídy.

______

CENA CESTY SE VŠEMI VÝLOHAMI:

78 £ (1 950 fr.)

Bližší zprávy podají

kanceláře Agentury:

69, Newghate Street, 69. – LONDON.

______

Hledá se průvodce-tlumočník.

Robert přistoupil k plakátu blíž a přesvědčil se, že četl správně. Opravdu se hledal průvodce-tlumočník.

Vzápětí se rozhodl, že tím tlumočníkem bude on… pokud ho ovšem Agentura Baker a spol. přijme.

Nemohlo se snad stát, že se jeho tvář nezalíbí? Anebo prostě že místo je už obsazeno?

Dva kroky od něho se ozval dutý hlas:

S úsudkem o prvním bodě musel počkat. Pokud jde o druhý, vzhled požehnaného plakátu ho značně uklidnil. Nový a svěží, zdál se vylepen teprve dnes ráno, nanejvýš včera večer.

I tak nebylo času nazbyt. Měsíc klidu, v němž by měl kdy znovu najít ztracené třmeny, vyhlídka na čistou částku uspořenou do návratu (vždyť na palubě ho nepochybně budou živit) a navíc ještě příjemná a zajímavá cesta – tím vším nemohl takový kapitalista, jako byl Robert, pohrdat.

Pospíšil si tedy na Newghate Street. Přesně v jedenáct otevřel dveře čísla 69.

Předsíň a chodby, jimiž prošel za sluhou, na něj udělaly příznivý dojem. Koberce viditelně unavené, čalouny slušné, třebaže vybledlé. Zjevně solidní agentura, firma, která nevznikla včera.