📦 Co získáte
Dvanáct tapisérií v domě předělaném na pevnost. A dopis: příště vezmu všech dvanáct.
Plukovník Sparmiento dal zazdít okna do ulice, zamřížovat galerii a najal tři bývalé policisty, kteří v domě každou noc spí. Na vernisáži ukazuje hostům skryté poplašné zvonky a nejvzácnější kus souboru: Edith Labutí šíje hledá po bitvě u Hastingsu tělo krále Harolda. Jeden z kritiků nahlas řekne, že se ta tkaná žena podobá plukovníkově manželce. Ta se také jmenuje Edith.
Lupin tuhle věc promyslel jako šachovou partii a sám ji pokládá za nejdůmyslnější, jakou kdy připravil. Rozmotal ji Ganimard.
Edith Labutí šíje uzavírá sbírku Les Confidences d’Arsène Lupin (1913); v časopise Je sais tout vyšla 15. února 1913 jako Édith au cou de cygne. Tapisérie v ní jsou Leblancův výmysl, postavený vedle skutečné tapisérie z Bayeux, kterou podání připisuje královně Matyldě.
Vypráví ji sám Lupin. Začíná tím, že Ganimarda pochválí.