Trezor paní Imbertové

Lupin zachrání milionáři život. Náhoda to, ovšem, nebyla.

Tři hodiny ráno, bulvár Berthier, jasná zimní noc. Ludovic Imbert kráčí domů, když ho zpoza stromů napadne muž a začne ho škrtit. Zachrání ho kolemjdoucí s holí, který se přede dveřmi paláce na avenue de la Grande-Armée zdvořile představí: Arsène Lupin. Za týden už je u Imbertových zaměstnán jako tajemník.

V domě stojí trezor a v něm pověstné miliony z dědictví, o které se léta soudí celá Paříž. Lupin, tehdy ještě mladý a bez jména, má klíče od pracovny, důvěru paní Gervaise a jediný plán: dostat se dovnitř dřív, než rozhodne soud. Jenže Imbertovi mají s trezorem své vlastní plány a nikdo v tom domě není tím, za koho se vydává.

Trezor paní Imbertové je sedmá povídka série. Vyšla v červnu 1906 v časopise Je sais tout a Leblanc ji napsal podle skutečné aféry Humbertových, která roku 1902 otřásla Paříží. Je to jediný příběh první sbírky, v němž se Lupin dívá na vlastní začátky s hořkým úsměvem.

Kdo tu koho napálil, tu neprozradíme. Lupin na tu lekci nikdy nezapomněl.