← Obchod · Blog

Maska červené smrti (Edgar Allan Poe): rozbor díla k maturitě, děj a postavy

Literárně-historický kontext, téma a motivy, časoprostor, kompozice, postavy, symboly, jazykové prostředky a čtenářský deník. Citáty jsou z nového českého překladu, který si můžete přečíst celý.

Maska červené smrti v kostce

AutorEdgar Allan Poe
Původní názevThe Masque of the Red Death
První vydáníkvěten 1842, časopis Graham’s Magazine (tehdy pod názvem The Mask of the Red Death: A Fantasy)
Literární druhepika
Žánrpovídka (hororová, s alegorickým významem)
Literární směramerický romantismus, 1. polovina 19. století
Formapróza, krátká povídka bez kapitol
Časoprostoropevněné opatství v nejmenované zemi; jedna noc maškarního plesu
Vypravěčnejmenovaný; vypráví převážně v er-formě, několikrát promluví v první osobě
Hlavní postavyprinc Prospero, maskovaná postava (Červená smrt)
Počet stran8 v našem vydání

Stručný děj (bez prozrazení konce)

Zemi pustoší „Červená smrt“, mor, který člověka zabije během půlhodiny. Princ Prospero se rozhodne, že se před ním schová. Když se jeho panství vylidní do poloviny, povolá k sobě tisíc zdravých přátel ze svého dvora a uchýlí se s nimi do opevněného opatství. Dvořané zavaří závory železných bran, aby se nikdo nedostal dovnitř ani ven. Uvnitř jsou zásoby, hudba, tanec a víno. O lidi za zdí se nikdo nestará.

Ke konci pátého či šestého měsíce uspořádá princ maškarní ples v sedmi komnatách, z nichž každá má jinou barvu. V poslední, černé, stojí obrovské ebenové hodiny. Pokaždé když odbijí hodinu, hudba ztichne a tanečníci zblednou. O půlnoci si hosté všimnou masky, kterou do té doby nikdo neviděl a která zašla příliš daleko i na poměry tohoto plesu.

Maska červené smrti 🎧

Maska červené smrti

Celou povídku si můžete přečíst v novém překladu s vysvětlivkami. První strany jsou zdarma jako ukázka.

29 Kč
Detail knihy ✨ Zdarma s PRO

Děj podrobně

1. Mor a odchod do opatství. Povídka začíná popisem nemoci: ostré bolesti, náhlé závratě, krvácení z pórů a rozklad. Na těle a hlavně na tváři oběti zůstávají šarlatové skvrny, kvůli kterým se jí ostatní vyhýbají. Všechno proběhne za půl hodiny. Princ Prospero je však „šťastný, neohrožený a prozíravý“. Když se jeho panství vylidní do poloviny, vybere si tisíc rytířů a dam a uchýlí se s nimi do jednoho ze svých opevněných opatství. Dvořané přinesou výhně a kladiva a závory železných bran zavaří. Zásob je dost a nechybí ani zábava: šaškové, improvizátoři, tanečníci baletu, hudebníci a víno. Vypravěč to shrnuje větou: „Vnější svět ať se postará sám o sebe.“

2. Sedm komnat. Ke konci pátého či šestého měsíce, právě když mor venku zuří nejvíc, uspořádá princ maškarní ples. Koná se v sedmi komnatách. Netvoří rovnou řadu: za každým ostrým záhybem je další, takže najednou je vidět sotva víc než jednu. Každá má svou barvu a stejně zbarvená okna. Od východu je to modrá, purpurová, zelená, oranžová, bílá a fialová. Sedmá, na západním konci, je zahalená do černého sametu a jako jediná má okna jiné barvy než výzdobu: jsou šarlatová, „syté barvy krve“. Lampy ani svíce v komnatách nejsou, svítí do nich oheň z trojnožek na chodbách. V černé komnatě působí tak hrůzostrašně, že se do ní odváží jen málokdo.

3. Ebenové hodiny a maškaráda. U západní stěny černé komnaty stojí obrovské hodiny z ebenu. Když odbíjejí hodinu, mají tak zvláštní zvuk, že hudebníci přestanou hrát a tanečníci valčíku se zastaví. I ti nejrozpustilejší zblednou. Jakmile zvuk dozní, všichni se zasmějí a slíbí si, že příště se vyrušit nenechají. Za hodinu se ale všechno opakuje. Ráz maskám dal sám princ: jsou groteskní, krásné i odpudivé a vypravěč jim říká sny. Jak noc postupuje, do černé komnaty už nevkročí nikdo.

4. Půlnoc a neznámá maska. O půlnoci odbijí hodiny dvanáct úderů. Než doznějí, všimnou si hosté maskované postavy, kterou do té doby nikdo nezpozoroval. Je vysoká a vychrtlá, od hlavy k patě zahalená do rubáše, a její maska vypadá jako tvář ztuhlé mrtvoly. Nejhorší je, že na sebe vzala podobu Červené smrti: roucho má postříkané krví a čelo i tvář zbrocené „šarlatovou hrůzou“. Společností projde šum plný hrůzy a odporu. Princ Prospero stojí ve východní, modré komnatě. Nejdřív se otřese, pak zrudne hněvem a poručí: „Chopte se ho a strhněte mu masku, ať víme, koho máme za svítání pověsit na cimbuří!“ Nikdo se ale neodváží na cizince sáhnout.

5. Konec plesu. Maskovaný projde pomalým, slavnostním krokem těsně kolem prince a pokračuje z modré komnaty do purpurové, zelené, oranžové, bílé a fialové. Hosté ustupují ke stěnám. Princ se zastydí za svou chvilkovou zbabělost a rozběhne se za ním šesti komnatami s tasenou dýkou. Nikdo ho nenásleduje. Na konci černé komnaty se postava náhle obrátí. Ozve se výkřik, dýka padne na černý koberec a hned nato na něj klesne mrtvý princ. Hosté se vrhnou na maskovaného, který stojí nehybně ve stínu ebenových hodin. Zjistí, že rubáš a maska „nekryjí žádnou hmatatelnou podobu“. Teď už všichni vědí, že mezi ně přišla Červená smrt. Jeden po druhém umírají v síních, kde se bavili. S posledním z nich se zastaví hodiny a dohoří ohně v trojnožkách.

Rozbor díla podle maturitní struktury

Literárně-historický kontext

Povídka vyšla v roce 1842 a patří k americkému romantismu 1. poloviny 19. století. Romantismus staví cit a fantazii nad rozum. Zajímá ho výjimečný jedinec, tajemno, noc a smrt a rád klade krásu vedle hrůzy. Poe navazuje na tradici gotického románu s jeho starými zdmi, půlnocí a přízraky. K americkému romantismu se řadí také Nathaniel Hawthorne (Šarlatové písmeno) a Herman Melville (Bílá velryba). V Evropě tvořili romantici Victor Hugo, na jehož drama Hernani povídka sama odkazuje, George Gordon Byron nebo Alexandr Sergejevič Puškin, v české literatuře Karel Hynek Mácha (Máj, 1836).

Téma a motivy

  • Téma: nevyhnutelnost smrti a marný pokus mocného člověka schovat se před ní za zeď a do zábavy.
  • Motivy: mor, krev, maska a maškarní ples, sedm barevných komnat, ebenové hodiny, půlnoc, zavařené brány, hudba a tanec, sny, oheň v trojnožkách, tma.
  • Hlavní myšlenka: před smrtí neuteče nikdo, ani bohatý a mocný. Nedá se zavřít za bránu ani přehlušit hudbou.

Časoprostor

  • Místo: opevněné opatství, jedno z několika, která princ vlastní. Ples se odehrává v sedmi komnatách, které jdou od východu k západu. Země není pojmenována.
  • Doba: není určena. Rytíři, dvůr a opevněné opatství působí starobyle, hosté ale tančí valčík. Povídka nechce být historicky přesná.
  • Trvání: mor pustoší zemi „už dlouho“, dvůr je v opatství pátý nebo šestý měsíc. Hlavní děj zabere jedinou noc a vrcholí o půlnoci.

Kompoziční výstavba

Děj je vyprávěn chronologicky. Popis převažuje nad dějem: téměř polovinu textu zabírají komnaty, hodiny a masky. Děj se tím zpomaluje a napětí roste.

  1. expozice: mor, odchod do opatství, popis sedmi komnat a hodin;
  2. kolize: o půlnoci se mezi hosty objeví postava v podobě Červené smrti a princ poručí, aby ji chytili;
  3. krize (vyvrcholení): princ postavu pronásleduje komnatami a v černé padne mrtev;
  4. peripetie: hosté se na postavu vrhnou a zjistí, že pod maskou nic není;
  5. katastrofa: všichni umírají, hodiny se zastaví, ohně dohoří.

Konec je uzavřený. Povídka Červenou smrtí začíná i končí: je v první větě i v poslední.

Literární druh a žánr

Epika, próza, povídka. Podle atmosféry jde o hororovou (gotickou) povídku. Postavy a věci v ní zároveň znamenají víc než samy sebe, proto se čte také jako alegorie, podobenství o smrti. Při prvním vydání měla povídka podtitul A Fantasy, tedy fantazie.

Vypravěč a typy promluv

  • Vypravěč nemá jméno a v ději nevystupuje. Vypráví převážně v er-formě a v minulém čase. Několikrát ale promluví sám za sebe („jak jsem už řekl“) a osloví čtenáře: „Věřte, že byly groteskní.“
  • Některé věci jen odhaduje („A tak se snad stalo“). Protože nikdo z hostů nepřežije, zůstává otevřené, odkud příběh zná.
  • Pásmo vypravěče naprosto převažuje, hlavně jako popis. Přímá řeč zazní na jediném místě, v princově rozkazu.
  • Změna času: při líčení plesu přechází vypravěč do přítomného času („A vtom udeří ebenové hodiny“).

Postavy

  • Princ Prospero – pán panství, které pustoší mor. Vypravěč mu říká také vévoda. Je bohatý, smělý a mocný, má výstřední vkus a zálibu v bizarním. Někdo by ho prý pokládal za šílence, jeho stoupenci ale cítili, že jím není. Svému panství nepomůže, myslí jen na vlastní záchranu a zábavu. Umírá jako první.
  • Maskovaná postava (Červená smrt) – vysoká a vychrtlá, v rubáši, s maskou mrtvoly a postříkaná krví. Neřekne ani slovo, jen pomalu a důstojně kráčí. Pod kostýmem není žádné tělo.
  • Dvořané a hosté – tisíc rytířů a dam, „zdravých a bezstarostných“. Nikdo z nich nemá jméno, vystupují jako dav. Baví se, zatímco venku zuří mor, a při každém odbíjení hodin ztichnou. Když princ běží za maskou, nikdo se k němu nepřidá.

Symboly

PořadíBarva komnatyOkna
1. (východní konec)modrázářivě modrá
2.purpurovápurpurová
3.zelenázelená
4.oranžováoranžová
5.bílábílá
6.fialováfialová
7. (západní konec)černá, čalouny i koberec z černého sametušarlatová, barvy krve
  • Sedm komnat. Jdou od východu k západu, tedy tak, jak se po obloze pohybuje slunce. Proto se nejčastěji vykládají jako průběh dne nebo lidského života: od narození v modré komnatě po smrt v černé. Text to nikde přímo neříká, je to výklad čtenářů. Jisté je, že černé komnatě se hosté vyhýbají, že v ní stojí hodiny a že v ní zemře princ, když předtím proběhl všemi ostatními. Některé výklady přisuzují význam každé barvě zvlášť, ale neshodují se a v povídce oporu nemají.
  • Ebenové hodiny – čas, který nejde zastavit, a blížící se smrt. Jejich hlas přeruší každou zábavu. Vypravěč o nich mluví jako o živé bytosti: „život ebenových hodin vyhasl se životem posledního z veselých“.
  • Maskovaná postava – smrt sama. Hosté si jí všimnou o půlnoci a pod její maskou není nic, co by se dalo chytit nebo potrestat.
  • Opatství a zavařené brány – klamný pocit bezpečí. Zeď měla smrt udržet venku. Brány, kterými se nedá vejít, ale nikoho nepustí ani ven.
  • Červená a černá – krev a smrt. Krev je podle prvního odstavce „znamením i pečetí“ moru.

Jazykové prostředky

  • Spisovný, knižní jazyk s dlouhými souvětími. Slova jako rubáš, cimbuří, eben nebo výhně objasňují v našem vydání vysvětlivky. Starobyle působí i přechodníky („padajíce“, „dosáhnuvši“, „sebrav“).
  • Anafora: „Byli tam šaškové, byli tam improvizátoři, byli tam tanečníci baletu“.
  • Polysyndeton (nadbytek spojek): v závěru začíná téměř každá věta spojkou A, například „A Tma a Rozklad a Červená smrt“.
  • Personifikace: hodiny mají mosazné plíce a život, v komnatách bije „srdce života“. Některé pojmy jsou psány s velkým písmenem jako osoby: Krása, Čas, Tma, Rozklad.
  • Metafora: masky jsou sny („Sedmi komnatami se vskutku procházelo množství snů.“).
  • Přirovnání: „Přišla jako zloděj v noci.“ Je to zároveň biblická narážka.
  • Kontrast uvnitř a venku: „To všechno a k tomu bezpečí bylo uvnitř.“
  • Aluze: na Hugovo drama Hernani a na biblického krále Herodesa.

Nejznámější citáty

„Červená smrt“ už dlouho pustošila zemi. Žádný mor nebyl nikdy tak zhoubný ani tak ohavný.

První věty povídky.

I pro docela ztracené, jimž je život i smrt stejným žertem, existují věci, z nichž žert dělat nelze.

Vypravěč vysvětluje, proč maska Červené smrti pobouřila i rozjařené hosty.

A Tma a Rozklad a Červená smrt zavládly nade vším bez hranic.

Poslední věta povídky.

O autorovi

Edgar Allan Poe (1809 – 1849) byl americký básník, prozaik a literární kritik, představitel amerického romantismu. Narodil se 19. ledna 1809 v Bostonu a zemřel 7. října 1849 v Baltimoru. Brzy osiřel a vyrůstal v rodině obchodníka Johna Allana v Richmondu, po němž má prostřední jméno. Proslavil se povídkami plnými tajemna, strachu a smrti a básní Havran (1845). Povídkou Vraždy v ulici Morgue (1841) položil základy detektivky. Maska červené smrti vyšla poprvé v květnu 1842 v časopise Graham’s Magazine. Pokud vás zaujala, podívejte se na přehled všech Poeových povídek nebo si přečtěte další dvě: Jáma a kyvadlo a Sud amontillada.

Čtenářský deník: vzor

  • Název: Maska červené smrti
  • Autor: Edgar Allan Poe
  • Literární druh a žánr: epika, hororová povídka s alegorickým významem
  • Hlavní postavy: princ Prospero, maskovaná postava (Červená smrt), dvořané
  • Místo a čas děje: opevněné opatství v nejmenované zemi; noc maškarního plesu ke konci pátého či šestého měsíce po zavření bran
  • Děj: Zemi pustoší mor zvaný Červená smrt. Princ Prospero se s tisícem přátel zavře v opevněném opatství a po několika měsících uspořádá maškarní ples v sedmi barevných komnatách. V poslední, černé, stojí ebenové hodiny. O půlnoci se mezi hosty objeví postava v rubáši, s maskou mrtvoly a postříkaná krví. Nikdo se ji neodváží chytit, a tak se za ní princ rozběhne sám s dýkou a v černé komnatě padne mrtev. Hosté zjistí, že pod maskou nikdo není. Jeden po druhém umírají, hodiny se zastaví a ohně zhasnou.
  • Hlavní myšlenka: Před smrtí neuteče nikdo, ani bohatý a mocný.
  • Můj názor a hodnocení: (sem napište, jak na vás působila atmosféra povídky a který symbol vás nejvíc zaujal)

Časté otázky

Kolik má Maska červené smrti stran? V našem vydání 8 stran. Nemá kapitoly a přečte se na jedno posezení.

Jak Maska červené smrti končí? Smrtí všech. Princ padne mrtev v černé komnatě, hosté pod rubášem a maskou neznámé postavy nenajdou nic. Potom jeden po druhém umírají, zastaví se hodiny a dohoří ohně.

Kdo je vypravěč? Nevíme. Nemá jméno a v ději nevystupuje. Vypráví převážně v er-formě, ale několikrát promluví v první osobě a osloví čtenáře.

Co je červená smrt? Byla to skutečná nemoc? Ne, Poe si ji vymyslel. V povídce je to mor, při kterém přicházejí bolesti, závratě a krvácení z pórů a který zabije během půlhodiny. Název připomíná černou smrt, jak se říká morové epidemii, která zasáhla Evropu ve 14. století.

Co znamená sedm komnat a hodiny? Komnaty se nejčastěji vykládají jako období lidského života nebo průběh dne, protože jdou od východu k západu a poslední je černá. Povídka sama tento význam nevysvětluje. Ebenové hodiny připomínají plynoucí čas a blížící se smrt. Při každém odbíjení hosté ztichnou. Hodiny se zastaví, teprve když zemře poslední z nich.

Kdo je princ Prospero? Bohatý a mocný šlechtic s výstředním vkusem, kterému vypravěč říká také vévoda. Místo aby pomohl svému panství, zavře se s vybranou společností a baví se. Jeho jméno souvisí se slovem prosperita, tedy blahobyt.

Jaká je hlavní myšlenka? Smrt se týká každého. Bohatství, zdi ani zábava před ní nikoho neochrání.

Hodí se Maska červené smrti do čtenářského deníku a k maturitě? Do čtenářského deníku ano: je krátká, má jednoduchý děj a hodně symbolů, o kterých se dá psát. Seznam četby k maturitě si každá škola sestavuje sama, proto si ověřte, zda v něm Poeovy povídky jsou a v jakém výboru.