Legendy o Kristu

„To všechno je pravda, taková pravda, jako že já vidím tebe a ty vidíš mě.“

Na Boží hod ráno odjede celá rodina na jitřní bohoslužbu. Doma zůstane jen malá vnučka a babička, která je na cestu už příliš stará. A babička začne vyprávět o muži, který v noci chodí od chatrče k chatrči a prosí o trochu ohně, protože se mu právě narodilo dítě. Psi ho nepokoušou, ovce se neprobudí a hůl, kterou po něm hodí pastýř, ho mine.

Nejvíc se tu vypráví o Ježíšově dětství, o kterém evangelia skoro mlčí. O hliněných kukačkách v Nazaretu, o palmě v poušti, která se před dítětem skloní, o římském vojákovi, který drží stráž u betlémské brány. A k tomu legendy o července, svaté Veronice a svatém Petrovi.

Legendy o Kristu vydala Selma Lagerlöfová v roce 1904 a o pět let později dostala jako první žena Nobelovu cenu za literaturu. Biblické příběhy se v nich mísí s apokryfy a lidovým vyprávěním a celou knihu rámuje vzpomínka na babičku. Legendy podle vlastních slov sbírala na cestě po Orientu.

Jedenáct legend v překladu z anglického vydání Velmy Swanston Howardové z roku 1908.