📦 Co získáte
Podobizna, která se dívá až příliš živě
Raněný cestovatel se se sluhou na noc vloupá do opuštěného zámku v Apeninách. Uloží se ve věžní komnatě plné obrazů, u lůžka najde knížku, která je popisuje, a čte dlouho do noci. Když posune svícen, světlo dopadne do výklenku, který dosud tonul ve stínu. Visí tam oválný portrét mladé dívky.
Lekne se a zavře oči. Ne kvůli kráse ani kvůli malířově zručnosti. Ta tvář působí, jako by žila. Nalistuje tedy v knížce příslušnou stránku, aby zjistil, kdo to byl a kdo ji maloval.
Dočte se příběh malíře, který už jednu nevěstu měl, totiž své umění, a mladé ženy, která mu celé týdny seděla modelem ve studené věži. Víc neprozradíme.
Oválný portrét patří k nejkratším Poeovým povídkám: pár stran, na které se vejde otázka, co všechno si umění bere ze života. Vyšel roku 1842, téměř půl století před Wildovým Obrazem Doriana Graye. V češtině ho najdete i pod názvem Medailon.
Deset minut čtení. Obraz vám v hlavě zůstane déle.
